Říjen 2010

Ochutnávka z jednorázové povídky....

28. října 2010 v 22:43 | Aný$ |  *♥The Vampire Diaries stories - Aný$♥*
Myšlenky mne sužovaly mysl. Nemohla jsem reálně přemýšlet a nevěděla co dělat. V jediné vteřině okamžiku jsem málem přišla o všechno. O život, o lásku, o přátelství. Veškerá má existence si na setinu vteřiny přála na vše zapomenout a zůstat mrtvá. V hlavě mám mlhu. Nevzpomínám si na nic, na nikoho ,ale přesto vím, že žiju jen pro něco nebo někoho. Že má existence neměla být, ale přesto zde stojím a nemohu reaálně přemýšlet. Pálí mne oči a v ústech jako bych měla drát, který mi drásá zuby a dásně. Cítila jsem palčivou bolest a beznaděj. Proč zde stojím, když mé auto je nyní pod vodou mostu Wickery Bridge? Proč nesedím za volantem a nelapám po dechu? Proč se nesnažím dostat ven? Ochladilo se a vánek mě šlehal do tváře. Stála jsem jako opařená a hleděla na mé potrhané a zkrvavené šaty. Sáhla jsem si na obličej a nahmatala kapky krve. Věc tak potřebná pro život byla po celém mém obličeji a cítila jsem její chuť v ústech. Hleděla jsem před sebe kde se zjevila mužská postava. Byla tma a já nemohla rozeznat o koho se jedná. ruce měl potřísněné krví a rozervané žíly na rukou. Pomalu se mu začali hojit. V měsíčním svitu vypadal hrůzostrašně a když se usmál jeho tesáky se třpytily. Přistoupil ke mě. Chtěla jse utéct, ale slyšela jsem v hlavě hlas *Neboj se a stůj!*
Poroučel mi to a ta autorita byla tak obrovská, že ji nešlo neuposlechnout. Pomalu se ke mě dostával a když byl už natěsno u mě pohladil mě po tváři a setřel kapičk krve, které pak olízl z prstu. Chytl mě za bradu a donutil mě se podívat do jeho očí. Nemohla jsem mu odporovat. Měsíční světlo odhalilo jeho tvář a já v něm poznala svého přítele.
"Damone? Jsi to ty?" odpověď jsem znala přesto jsem nechtěla uvěřit.
"Nyní zapomeneš! Zapomeneš na to, že jsi poznala Stefana Salvatora.

Váš názor? Mám pokračovat v této povídce?