7. díl UD

21. června 2010 v 19:33 | Elý$ |  ♣♥The Twilight saga stories - Elý$♥♣
Asi to nedopadne moc dobre si myslim...


Kolem 9 ráno jsem se probudila s úžasným pocitem. Za prvé, byla neděle. Za druhé, chystala se kolaudační party. Pak jsem si ale na něco vzpomněla, vždyť jsem Alici neřekla, kdy mají přijet. Rychle jsem se vyhrabala z té úžasné postele a šla jsem si pro mobil. Vytočila jsem Alici a ta to hned po druhém zvonění vzala.
"Ahoj, Isabello"
"Ahoj, Alice, doufám, že nebudím." Ta se jen do telefonu zasmála.
"Neboj se, my jsme ranní ptáčata a navíc jsme na natěšení na tu tvoji party, hlavně Emmet."
"No, právě kvůli party volám, já jsem se s tebou totiž zapomněla domluvit, kdy přijedete."
"Tak, jestli by se ti to hodilo kolem 2 odpoledne?"
"Jasně, to by šlo. Já musím akorát zajet nakoupit pár dekorativních věcí a nějaké jídlo."
"Super a nepotřebuješ pomoct?"
"Ne, dobrý, už jste toho pro mě udělali hodně. Takže tohle bude čistě pod mým velením."
"Jak chceš. Takže ve 2 jsme u tebe. Musím končit, ještě nemám vybrané oblečení."
"Jo, já už taky musím, takže ve 2. Ahoj, Alice."
"Čauky, Isabello."
Tak to bych měla zařízené. V rychlosti jsem se oblékla, zamkla jsem dům a jela jsem pro party výzdobu. Nakoupila jsem spoustu papírových řetězů, lampionů a taky spoustu jídla. Domů jsem se dostala před 12, takže jsem začala rozmísťovat všechny ty serepetičky. Pak jsem už jenom dala jídlo na stůl, našla jsem si pár oblíbených CD s taneční muzikou, dala jsem to k věži a šla jsem si vybrat oblečení. Ještě jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych tu party udělala v nějakém stylu, ale nakonec jsem to zavrhla. V šatně jsem si zkombinovala vážně pěkné oblečení. Pak jsem se už jenom namalovala, upravila jsem maličkosti, poklidila jsem šatnu a ložnici a pustila jsem muziku. Během 10 minut už zvonil zvonek, takže jsem šla otevřít. Na chvilinku jsem zůstala stát jako opařená, protože všichni vypadali jako bohové. Všem to náramně slušelo.
"Ahoj, pojďte dál."
"Ahoj Isabello." Alice s Rose mě objaly. Ostatní vešli dovnitř. Alice mě postupně seznamovala s celou rodinou. Nejdříve s Carlisle, poté s Jasperem, Emmeta a Esme mi představovat nemusely a nakonec mi představily Edwarda. Kdybych byla člověk, srdce by se mi nejspíš zastavilo. Byl tak krásný a jaký měl hlas. Rychle jsem se vzpamatovala a party mohla začít. Nejdříve jsem je provedla po domě. V ložnici si kluci zahvízdali a Emmet se musel zeptat.
"A co budeš v tak veliký posteli dělat, když jsi tak sama samotinká."
"Jo, to bys chtěl vědět, viď?" Vyplázla jsem na něj jazyk a podívala jsem se na Edwarda. Ten mi pohled oplácel, byl takový zadumaný a frustrovaný. Nevím, čím to bylo, ale vadilo mi to. Jakmile jsme měli celý dům prolezlý, začalo se v obýváku tancovat. Jedli jsme, i když Emmet se vždycky strašně ksichtil, když musel něco dát do pusy, tancovali, povídali si. Jen s jedním člověkem jsem se nebavila, s Edwardem. Lezlo mi to dost na nervy, protože vždycky, když jsem si to namířila k němu, on se někam vytratil. Zábava plynula vysokou rychlostí, takže jsme se ani nenadáli a už bylo 8 večer. Esme s Carlislem se vymluvili, že už musí jít, takže jsem se s nimi rozloučila a party pokračovala trochu divočeji. Pustila se odvážnější hudba a všichni jsme se svíjeli v rytmu Rihanny. Edward se mi stále vyhýbal, já už to nevydržela a chvátala jsem za ním. Dostihla jsem ho až na zahrádce a hned jsem spustila, jak jsem byla dopálená.
"Edwarde, nevím, co jsem ti udělala nebo co ti přelétlo přes nos, ale nemusel by ses mi vyhýbat." On se na mě jenom podíval a jízlivě mi odpověděl.
"Ježiši, to je nějaká povinnost se s tebou bavit nebo co? To, že jsi dostala celou mou rodinu neznamená, že já se s tebou budu automaticky bavit. A teď bych rád odešel, je tady zábava pod psa." Tak tímhle mě vážně dopálil.
"Ale, pán má lepší zábavu, co? Živě si dokážu představit, jakou. Tak to pána nebudu zdržovat." Nenávistně se na mě podíval a odešel. Tak tohle mu nedaruji. Co si myslí? Že se ke mně bude takhle chovat? To teda ne. Však já mu to ještě vytmavím. Rychle jsem běžela za Alicí.
"Alice, potřebuji od tebe s něčím poradit." S těmi slovy jsem ji táhla do šatny.
"Potřebuješ poradit s oblečením?" Nedůvěřivě se na mě podívala, protože tušila, že v oblečení problém nebude.
"Ne, právě jsem se pohádala s tvým bratrem, Edwardem. Prý, že se se mnou nebude bavit jenom proto, že se se mnou bavíte vy. Že prý to není jeho povinnost. Pak se otočil na patě a odešel za lepší zábavou."
"Ach jo, já ho asi zabiju. On je strašný morous. No, s čím ale potřebuješ poradit?"
"Chci Edwardovi stěžovat život, jelikož takhle se mnou nikdo jednat nebude. Já jsem na něj milá a nevím co všechno ještě a on si na mě bude otvírat hubu? To teda ne, takže, co bych mu mohla provést, aby ho to naštvalo?" Alice se na mě spiklenecky podívala a řekla.
"No, konečně někdo, kdo mu to vytmaví. Takže, buď bych mu udělala něco s autem nebo s klavírem. Nic jiného mě zatím nenapadá." S autem, to by šlo zařídit.
"Dobře, jako první si vezmu do parády jeho auto. Přemýšlím nad dvěmi možnostmi. Buď mu vypustím kola, nebo mu k výfuku přivážu pár prázdných popelnic, aby se taky chuděrky projely. Co myslíš, že bude lepší?"
"Být tebou, začala bych těmi popelnicemi." Obě jsme se začali smát a já jsem v duch už spřádala plán, jak v noci vezmu pár popelnic z ulice a připevním mu je k autu. V klidu jsme vyšli z šatny a vrátili jsme se dolů, do obýváku.
Party už se chýlila ke konci, takže jsme se začali všichni loučit. S Alicí i s Rose jsme se objali, s Emmetem jsme si drkli pěstmi a s Jasperem taky. Potom jsem je vyprovodila a začala jsem uklízet zbytky z oslavy. Když bylo všechno uklizené, šla jsem se osprchovat, vzala jsem si tepláky a tričko, k tomu conversky a šla jsem uskutečnit svoji pomstu. Běžela jsem nejdřív do města, samozřejmě upíří rychlostí. Tam jsem si vzala 2 prázdné popelnice a pořádně jsem se soustředila na Cullenovic vůni. Ani ne po 5 minutách jsem už běžela k jejich domu. Jenže, nastal tu menší problém, nevěděla jsem, jaké auto bylo Edwardovo. Popelnice jsem měla schované v lese, když najednou někdo vyšel z domu. Trochu jsem se lekla, ale pak jsem zjistila, že to je jen Alice. Rychle na mě zamávala a ukázala na stříbrné Volvo, které bylo ke mně nejblíže. Na dálku jsem Alici poděkovala a už jsem pelášila pro popelnice. Alice mezitím zašla zpět do domu, takže jsem upíří rychlostí vzala popelnice, z pasu jsem si odmotala lano, které jsem si ve městě vypůjčila a popelnice jsem pevně přivázala k autu. Pak jsem mu za stěrače dala ještě lísteček se vzkazem:
Kdybys náhodou neměl kde přespat, tady máš pojízdný domeček tobě na míru. Isabella
Spokojeně jsem své dílo ještě zkontrolovala a už jsem pelášila domů. Tam jsem si zalezla na pohovku, pustila jsem si televizi a sledovala jsem FEAR FACTOR. Byl to vážně hnus, chudáci lidi. Celá natěšená na školu a na jeho výraz jsem si asi po 6 hodinách sledování televize udělala snídani.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama