2. díl UD

21. června 2010 v 19:21 | Elý$ |  ♣♥The Twilight saga stories - Elý$♥♣
2. díleček.. :D


Rozbalila jsem si spacák, sedla si na něj a začala jsem na netu hledat někoho, kdo by mi pomohl zařídit tohle moje malý království. Našla jsem spoustu lidí, kteří dělali svoji práci skvěle, ale nejvíce se mi zamlouvala žena jménem Esme Cullen. Její nákresy a posléze i hotové práce byly překrásné, jako by do každého svého díla dala kus své duše. Neváhala jsem ani chviličku a hned jí zavolala, jelikož byly teprve 2 hodiny odpoledne.
"Cullen, prosím" měla strašně milý a uklidňující hlas.
"Dobrý den, tady Isabella Liam. Na internetu jsem se dočetla, že jste výborná architektka a já bych potřebovala pomoci s novým domem."
"Jistě. A kde je ten váš nový dům?"
"Znáte město jménem Forks?"
"Samozřejmě, právě jsme se přistěhovali do Forks. Kdy by se vám hodila první schůzka?"
"Co třeba zítra, ve čtvrtek ve 3 hodiny u policejní stanice?"
"To by šlo. Vy byste mi ukázala dům, sdělila mi požadavky a nějako bychom se domluvili."
"Dobře, budu se těšit paní Cullen, nashledanou."
"Já taky slečno Liam, naschle."
No, tak o design domečku už jsem měla postaráno. Jenže, co teď? Na webu nic nového nebylo, televizi jsem tady neměla, uklizeno tady bylo. Tak to si pojedu nakoupit pár pěkných kousků oblečení do mého nového šatníku, stejně tady mám jen staré věci, v tom bych na schůzku s paní Cullen nemohla. Popadla jsem svoji sportovní tašku, naházela tam peněženku, mobil, klíče, netbook a šla jsem. Zamkla jsem dveře teď už od mého nového domova a vyjela směr Port Angeles.
Byla jsem tam během chvilky. Vlezla jsem do prvního obchodního domu a začal nakupovací maratón. Hned v prvním obchodě s oblečením jsem se vrhla ke stojanům a nadšeně jsem se začala přehrabovat v tom množství oblečení. Když už jsem měla plné ruce všelijakých triček, šla jsem do kabinky. Ale to bych to nebyla já, abych do někoho nevrazila a všechno mi nevypadalo z rukou. Až když jsem začala sbírat věci ze země, všimla jsem si, že tam je oblečení i někoho jiného. Byla to taková mala dívka, zřejmě stejně stará jako já, hodně podobná elfíkovi s černýma krátkýma vlasama.
"Jé promiň, nějako jsem přes tu hromadu věcí neviděla na cestu a vrazila jsem do tebe." Ten elfík se na mě podíval a řekl zvonkovým hlasem.
"To je v pohodě, taky jsem nějako přes tu hromadu neviděla. Ale musím ti říct, že sis vybrala fakt cool oblečení. Možná si taky nějaký takový ještě vezmu. Mimochodem, jmenuji se Alice."
"Taky si možná nějaký to tvoje oblečení koupím. Isabella, těší mě." Potřásli jsme si rukama. Nevím, jestli mi bylo takové horko nebo se mi to jen zdálo, ale měla nějakou chladnou ruku.
"Koukám, že jsi pěknej shopaholik, ale to já taky. Nechceš teda nakupovat se mnou? Samotnou mě to nějako nebaví. Doma totiž nikdo nesdílí moji úchylku." Udělala na mě psí oči. Tak mi se známe sotva 5 minut a už s ní mám jít nakupovat? Ale proč ne, očividně je na tom stejně jako já. Taky odchází až se zavíračkou.
"Jasně, Alice a ráda." Musela jsem se usmát, když jsem viděla, jak si radostně poskočila.
Pokračovali jsme tam, kde jsme kvůli naší nešikovnosti skončili. Různě jsme si radili, dohazovali jsme si úžasný kousky oblečení a hromadně to zkoušeli. Pak jsme zaplatili a šli jsme do dalšího obchodu. V obuvi si Alice kupovala samé boty na podpatku, ani jedny conversky. To já jsem si nejdřív vzala asi patery conversky a až po Aliciným přemlouvání jsem si vybrala i pár lodiček. Tímhle stylem jsme prošli všechny obchody a v každém jsme si něco koupili. Asi třikrát jsme si museli jít dát věci do auta, jinak bychom to nepobrali. Když už zavírali, začali jsme se s Alicí loučit.
"Alice, musíme si zase někdy dojít na nákupy, protože tohle bylo vážně úžasný."
"Jasně Isabell. Hele, tak já ti dám číslo, ty mi ho dáš taky a když budeme chtít jít jedna nebo druhá na nákupy, zavoláme si,jo?"
"Ok, tak to beru. Tak povídej." Dala mi svoje číslo.
"A Alice, jak se vlastně jmenuješ dál? Já jen, abych měla přehled."
"Alice Cullen. Jo počkej a ty?" Culen, že by byla příbuzné s mojí architektkou? Musela jsem se zeptat.
"Alice, nebydlíš takhle náhodou ve Forks?"
"Jasně, že jo. Ty taky? Jo, počkej, mamka ti má přeci zařizovat domek. Doma to říkala. Prý, že nějaká Isabella Liam. Tak to budeš asi ty, že?"
"No jo, uhodla jsi. Tak jestli chceš, můžeš se zítra stavit s tvojí matkou a pomůžeš mi potom všechno vybavení nakoupit." Jakmile jsem to dořekla, usmála se na mě jako to nejšťastnější dítě pod sluncem a skočila mi kolem krku.
"Dobře, zítra u tebe budeme jako na koni." No doufám, že tam budou bez toho koně, jinak by asi nepřežil.
"Super, budu se těšit." Na rozloučenou jsme se objali a každá jsme se rozjeli svým autem domů. Jela jsem první, a svojí obvyklou rychlostí, což znamená 150 km/h a Alice jela kupodivu hned za mnou. Ve Forks jsem trochu zpomalila a než jsem zahnula na svoji lesní cestu, Alice na mě zatroubila. Oplatila jsem jí to a vydala jsem se na pospas samotě v novém domě.
Když jsem zastavila, šla jsem si odemknout dveře a rozsvítit. Pak jsem se rozhodovala, jestli si ty věci mám vzít dovnitř nebo je nechat v autě. Nakonec zůstali v autě, jenom jsem do tašky naházela tričko na spaní, chlupatý ponožky a šla jsem domů. Tam jsem se vysprchovala, oblékla jsem si to tričko i s ponožkami a šla jsem si ukuchtit něco k snědku, přeci jenom to bylo už pár dní, co jsem naposledy jedla, takže jsem si dala kuřecí a hovězí čínskou polívku. Zatímco se voda vařila v konvici, kterou jsem tady našla, šla jsem si sednout na spacák a vytáhla jsem netbook. Díky veliké zásobě filmů jsem si vybírala asi 15 minut. Nakonec u mě zvítězil BÁJEČNÝ SVĚT SHOPAHOLIKŮ. Zalila jsem si obě polívky dohromady a šla se koukat. Po večeři jsem si pustila ještě SEX VE MĚSTĚ, nastavila jsem vypnutí,zkontrolovala jsem všechna okna a dveře a šla jsem spát. Naposledy jsem totiž spala před 4 dny a ten nakupovací maratón s Alicí mě vážně zmohl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama